Leží na pomezí středního a východního Slovenska, východně od Nízkých Tater. Patří do rozsáhlého Spišsko-gemerského krasu a tvoří ho mohutná vápencová plošina se všemi krasovými jevy (198 km²). Částečně travnaté náhorní planiny se závrty, škrapy a škrapovými poli jsou proříznuta hlubokými roklemi. Některé z nich (Suchá Belá, Vel´ký a Malý Kysel´) jsou 100 až 200 metrů hluboké a dole široké pouhý metr. Zde vládne věčné tajuplné šero. Velmi atraktivní jsou četné vodopády - např. Závojový vodopád s výškou 70 m a severní hranici parku tvoří až 300 m hluboký Prielom Hornádu, se strmými stěnami a divoce bouřící vodou. Díky členitému reliéfu dochází v parku často k teplotní inverzi – v roklích a soutěskách je výrazně chladněji než na náhorních planinách a vrcholech hor.

Zahrnuje Vysoké Tatry a Belianské Tatry o celkové rozloze 738 km², nejmenší velehory světa a současně nejvyšší pohoří celého karpatského oblouku s nejvyšším Gerlachovským štítem (2.655 m) a dalšími 24 velehorskými vrcholy (přes 2.500 m). Na severu na něj navazuje polský Tatrzański Park Narodowy. Horský masiv je přes 55 km dlouhý a 17 km široký. Na rozdíl od ostatních evropských velehor nemají Tatry podhůří a díky podtatranskému zlomu se strmě zvedají z Podtatranské kotliny. Asi dvě třetiny území TANAPu je tvořeno krystalickými břidlicemi a žulami, obvodový sedimentární plášť tvoří vápence, dolomity (s krasovými jevy včetně jeskyní), pískovce a slepence druhohorního stáří. Glaciální reliéf pak vytvořil čtvrtohorní ledovec a vznikly morény a ledovcové kary.