Berlín, město umění, historie i budoucnosti a Postupim 2017 (A148-17)

Zajímavosti

Hieronymus Bosch v Berlíně
V roce 2016 se připomnělo 500. výročí úmrtí velkého holandského malíře Hieronyma Bosche. Tento výjimečný, geniální malíř fascinuje po staletí diváky tak jako málokterý jiný tvůrce. Ačkoliv jsou jeho obrazy, obvykle s náboženskou nebo mravokárnou tematikou, nepochybným odrazem jeho doby (přelom 15.-16. století) a zesílené, vypjaté zbožnosti, která k ní náležela, některé z nich působí překvapivě "moderně". Děsivé i groteskní scény pekla a posledního soudu de podobají surrealistickým obrazům. A přestože mnohá složitá podobenství zakódovaná v obrazech jsou pro nás jen stěží rozluštitelná, celkové dojmy jsou nejen pochopitelné, ale v mnohém aktuální: četná zobrazení lidí, kteří se ženou za bohatstvím a požitky nebo jim bezuzdně holdují, a kolem nich pekelné bytosti, které jim ta potěšení nabízejí a přitom je chtějí strhnout do pekla.
V tomto termínu si lze v Berlíně díla slavného malíře připomenout a vychutnat nevšedním způsobem. V budově Staré mincovny vznikl projekt Boschovy oživlé vidiny: Bosch. Visions Alive. Známé obrazy či jejich jednotlivé části, výjevy a detaily jsou promítány na stěny místností a panely. Můžeme se tak ocitnout přímo v lákavé a podivuhodné zahradě pozemských rozkoší, anebo kolem sebe se zatajeným dechem vidět hrůzy Posledního soudu. Právě pro Boschovy obrazy je takovýto projekt obzvlášť vhodný - budete tak mít příležitost prohlídnout si obrazy, které jsou přímo přecpané spoustou složitých detailů, které je při běžném pozorování skutečně těžké zachytit a zpracovat.
Video k tomu: https://www.youtube.com/watch?v=_W3Sbbzo7EE
Panometer
V Drážďanech, Berlíně a Lipsku jsou zřízeny budovy, kde se vystavují velká panorámata měst výtvarného umělce a architekta Yadegara Asisi. V Berlíně bylo zřízeno Panorama Berlinu u bývalého přechodu Checkpoint Charlie. Tam je stálá expozice Berlínská zeď – pohled na rozdělený Berlín, jak vypadal kolem roku 1980.

Mezinárodní zahradnická výstava IGA 2017 v Berlíně přináší zážitky, překvapení a inspiraci všem milovníkům zeleně a květin, zahrádkářům a lidem, kteří chtějí žít v souladu s přírodou. Vzhledem k tomu, že se výstava koná právě v hlavním městě, je zaměřena především na zahradnictví a zelené plochy ve velkoměstech.
Výstava probíhá ve čtvrtích Marzahn-Hellersdorf a Biesdorf ve východní části Berlína: v lužinách v oblasti Wuhletal, v Kienberském parku a v areálu Zahrad světa v Marzahnu. Využívá tedy převážně stávajících zelených ploch, ať již přírodních nebo parkově upravených. Celkově zaujímá rozlohu 104 hektarů.
V rámci příprav k výstavě byl upraven Kienbergpark na vrchu, který byl v 2. polovině 20. století opakovaně měněn a navyšován, takže nyní připomíná stolovou horu. Donedávna byl zdejší park značně pustý. Nyní by se měl proměnit v příjemné místo pro odpočinek a pro sport, tak, aby bylo pokud možno zachováno i to, co zbylo z původní přírody. Nahoru vede lanovka a na vrcholu vznikla rozhledna. Okolí vyhlídkové plošiny a vrcholu bylo upraveno v jakousi „oblačnou zahrádku“ s rostlinami nebesky modré a bílé barvy.
Právě u Kienbergu je hlavní vchod do výstavního areálu. Nachází se tu zahradnický trh a Braniborská zahrada, obojí zaměřené na botaniku Berlína a Braniborska. Na ploše 700 m² naleznete letničky, jehličnany (odrůdy borovice), trvalky, odrůdy trav i vřesu, v určitých dnech se tu dá ochutnávat čerstvá zelenina a ovoce (chřest, okurky, jahody) z okolí. Další informace a užitečné rady lze nasbírat v Informačním centru. Dále lze jet lanovkou, anebo se vydat k vrchu Kienberg lužinami kolem velikého rybníka Wuhleteich.
Pod Kienbergem vede až k „Zahradám světa“ tzv. Kienberská promenáda s terasami na úbočí. Tady vznikla výstava Horizonty zaměřená především na bydlení a život v budoucnosti ve vztahu k přírodě, na možnosti moderního urbanismu a výstavbu přijatelných měst příjemných k životu. Nedaleko se nachází tzv. IGA Campus, vzdělávací a experimentální centrum zaměřené na ochranu životního prostředí a udržitelnou kulturu bydlení a využívání veřejného prostoru. Děti, studenti a další návštěvníci se tady můžou ledacos dozvědět, mnohé si vyzkoušet a třeba i vytvořit. Celé okolí vrchu Kienberg slouží samo jako dobrý příklad moderního urbanismu, pohodlného bydlení s dostatkem zeleně v okolí. Cesta k Zahradám světa je okrášlená výsadbou květin se slunečnými a ohnivými barvami, které se během roku budou obměňovat.
Zahrady světa v Marzahnu jsou obzvlášť atraktivní pro turisty. Jedná se o soubor tematických zahradních celků z různých zemí a kultur: maurská zahrada jako z Andalusie, italská renesanční zahrada, čínská, japonská či korejská zahrada, skleníky. Nově přibyla anglická zahrada s typickým britským domkem (cottage) a vodní zahrada, dále pak zahrádky růží, travin, jiřin, rododendronů aj. Další zajímavostí je zahrada Los Angeles Garten, zrcadlové bludiště pro pobavení a také několik hřišť včetně velkého vodního. Pro potřeby výstavy přibyla Květinová hala k pořádání různých přehlídek, aréna, tropická hala a návštěvnické centrum.

Poznámky

BERLÍN se doslova mění před očima a vyrůstají zde celé moderní čtvrti. Velmi bohaté jsou sbírky zdejších muzeí. Na zájezdu do Berlína poznáte obě části ještě poměrně nedávno rozděleného města a sami posoudíte, co z doby rozdělení zůstalo a co se změnilo. Možná dáte na zájezdu do Berlína přednost klidné samostatné procházce a posezení v berlínské kavárničce.
Německý parlament (Bundestag) zasedá v historické budově Reichstagu, kterou jedinečně obnovil architekt Sir Norman Foster. Pro originální využití venkovního světla k vytápění je budova nazývána ekologickou stavbou).
Postupimské náměstí (po výstavbě zdi zcela zaniklé) povstalo z ruin v nebývalé kráse – dnes soubor staveb od různých architektů pospojovaných pasážemi, podchody, apod.: jednu atriovou část projektoval italský architekt Renzo Piano, druhou část náměstí financovala firma Sony, tvoří centrum náměstí přikryté průsvitnou střechou symbolizující japonskou sopku Fudžijamu, pozoruhodná budova Západo-berlínské filharmonie (architekt Hans Scharoun) a v posledních letech pak celek budov, k nimž patří Gemäldegalerie s jedinečnými sbírkami od středověku do 18. století, Uměleckoprůmyslové muzeum, Neue Nationalgalerie (malířství 20. století) a muzeum hudebních nástrojů

Židovské muzeum v Berlíně
Židovské muzeum (Jüdisches Museum Berlin) je pozoruhodné už svou originální a mnohavýznamovou architekturou. Je dílem Davida Liebeskinda, původem polského Žida žijícího v Americe. Samotná muzejní budova z oceli a skla má vypovídat o životě a osudech Židů v Berlíně a o tragédii holokaustu. Zvláštní tvar se záhyby a zašpičatělými hranami připomíná část hvězdy a symbolizuje tak rozbitou Davidovu hvězdu. Dovnitř se vchází podzemní chodbou a dlouhé úzké síně s křivými stěnami a svažujícími se podlahami mají vzbuzovat dojem prázdnoty a izolace. Expozice má mnoho oddělení: počátky židovstva, středověk, raný novověk do r. 1800, tradice a změny v 19. století, rodinný život, potom období od 1. světové války do r. 1933 a nacistickou éru - pronásledování a vyhlazování. Některé chodby vedou k Věži holokaustu bez oken. Poslední části Židovského muzea jsou věnovány modernímu a současnému židovství. K muzeu patří i několik prázdných prostor, které symbolizují opuštěnost a zmařené naděje. Přilehlá Zahrada exilu a emigrace připomíná jak vznik státu Izrael, tak vynucenou emigraci. Je zde skupina 49 nakloněných sloupů, z nichž jeden symbolizuje Berlín.

Pergamonské muzeum
Berlínské Pergamonmuseum patří ke komplexu muzeí na Muzejním ostrově. Bylo otevřeno v roce 1930 a patří k prvním evropským muzeím, která byla plánovaná pro expozici velkých architektonických exponátů. Nachází se starověké i středověké nálezy a umělecké předměty, převážně z oblasti Předního východu. Základ tvoří antické sbírky braniborských kurfiřtů ze 17. století, doplněné v dalších staletích a především rozšířené o veliké množství archeologických nálezů z konce 19. a počátku 20. století. Muzeum je rozděleno na tři části: Sbírku antických památek, Muzeum Blízkého východu a Muzeum islámského umění. Ve Sbírce antických památek je především veliké množství nálezů z maloasijského Pergamonu, mezi nimi i překrásný Pergamský oltář z roku 170 př. n. l. se skvostnými reliéfy, dále řecké i římské sochy z měst na pobřeží Malé Asie, římskou trhovou bránu z Milétu, veliký Médein sarkofág s reliéfem a římské mozaiky. V Muzeu Blízkého východu lze vidět řadu starověkých nálezů z Babylonie, Asýrie, Persie, Sýrie a Palestiny. Je tu další veliká chlouba muzea - mohutná (byť neúplná) Ištařina brána z Babylónu z modrých cihel zdobená draky a býky. Je tu také část zdi z barevných cihel s obrazem muže s oštěpem z Dáreiova paláce v Súsách, nebo rekonstrukce asyrského paláce s artefakty z 12. století př. n. l. Konečně Muzeum islámského umění se zaměřuje na islámské kultury Předního východu. Základ sbírky tvoří množství skvostných orientálních koberců z Malé Asie, Egypta, Íránu či Kavkazu, které věnoval Berlínu Wilhelm von Bode. Dále je tu reliéf z průčelí jordánského pouštního hradu Msatta, nádherný mihráb (výklenek v mešitě) z 18. století z keramických cihel, dovezený z íránského města Kašán, nebo Halabská místnost, červená táflovaná přijímací místnost ze 17. století z kulturního města Haleb (Chalpa, Aleppo) v Sýrii.