Benátky, ostrovy, slavnosti gondol a moře (A35b-14)

Zajímavosti

Bienále architektury
V rámci slavného slavného bienále v Benátkách se konala první přehlídka architektury v letech 1975-76, v roce 1980 se osamostatnila. Nyní se pořádá vždy v sudé roky coby bienále architektury. Na letním a podzimním zajezdě do Benátek můžete navštívit letošní 14. ročník bienále architektury - přehlídka tvorby současných architektů, pozoruhodné projekty, náměty k zamyšlení a diskusi... a chybět nemůže samozřejmě ani česká účast.
Letošní téma je Základy. Oproti dřívějším ročníkům se obrací spíše do historie, ač poměrně nedávné - cílem je především sledovat vývoj architektury za posledních sto let. Jedná se jak o světovou architekturu, tak o architekturu různých národů, zemí a kulturních okruhů, změny, které vedly od dřívějších vyhraněných a snadno rozeznatelných "národních" stylů ke globálnímu. Všechny účastnící se země tak byly vyzvány ke zpracování tématu "Absorbování modernosti v letech 1914-2014."
Dále je zde velká výstava na téma Prvky architektury (Centrální pavilón) - jako pod mikroskopem nahlíží na základy budov, používané architekty kdykoli a kdekoli: podlahy, stěny, stropy, střechy, okna, fasády, dveře, schody, balkóny... Všechno dohromady potom vytváří výslednou budovu a jednotlivé místnosti. Několik sálů bude znázorňovat různé architektonické prostory, které se od sebe navzájem výrazně odlišují svou podobou a zaměřením - archiv, muzeum, továrna, laboratoř
Svět sám pro sebe pak představuje výstava Monditalia (Arzenál) - 41 architektonických témat, která se týkají různých oblastí Itálie.(Řím, Siena, Pompeje, Capri, Alpy, L´Aquila a okolí - místa vystavená zemětřesení, Milán...). Tato přehlídka je doplněna bohatými doprovodnými programy - spoustou filmů, hudebními, tanečními i divadelními vystoupeními. Poprvé se tak v rámci bienále potkávají různá umělecká témata pod jednou střechou.
Ředitelem letošního ročníku bienále architektů je Rem Koolhaas.

Murano, Burano, Torcello
Murano, Burano, Torcello – to je trojlce ostrovů v severní části Benátské laguny. Podobné osudy zahrnují lesk a slávu Benátské republiky, ale také úpadek a zapomnění. Murano leží Benátkám nejblíže, pouhé 2 km severně od města. Zároveň je z celé trojice asi nejznámější a to díky sklu. Je jím proslulé benátské sklo, včetně unikátních zrcadel (nikde jinde v Evropě tajemství, jak vytvořit zrcadlo, po celý středověk neznali), které se od roku 1291 nevyrábělo ve vlastních Benátkách, nýbrž na Muranu. A tak bychom měli vlastně říkat „muranské sklo“ a „muranská zrcadla“; jenže historie bývá nespravedlivá a navíc z hlediska státoprávního šlo samozřejmě o součást Serenissimy – Nejjasnější republiky benátské. Prvními obyvateli pěti malých ostrůvků byli uprchlíci z římského Altina, vyhnaní sem Huny v polovině 5. století. Ostatně v římských manufakturách na pevnině mělo svůj počátek i pozdější vyhlášené benátské sklářství. První archeologické důkazy o výrobě skla v Benátské laguně pocházejí ze 7. století z Torcella, kam se ještě dostaneme. Od 10. století pak již existují i písemné dokumenty zmiňující skláře. Známý je například benediktinský mnich Domenico řečený Fiolario, který vyráběl fioly, baňky s dlouhým úzkým hrdlem, pro domácí použití. Později Benátčané dokonale využili své role ve čtvrté křížové výpravě, při níž byla roku 1204 obsazena Konstantinopol. Seznámili se tam mimo jiné detailně s výrobou skla a ovládli obchod s luxusním zbožím prakticky v celém Středomoří.

Poznámky

Sensa - slavnost zásnub s mořem
Jarní slavnost moře je už po staletí neodmyslitelně spjatá s Benátkami a snad nejlépe vystihuje slávu a moc někdejší benátské republiky. Město na laguně bylo vždy především městem rybářů a námořníků, od 11. století představovalo hlavní námořní mocnost na jaderském pobřeží. Na znamení toho se benátský dóže každoročně v den Kristova nanebevstoupení (svátek závislý na velikonočním cyklu), jemuž se v Benátsku říká Sensa, symbolicky zasnuboval s mořem – házel do vody zlatý prsten.
V současnosti je tento svátek sice již jen připomínkou skvělé minulosti, přesto se stále slaví se vší nádherou. Reprezentanti města se nalodí u svatého Marka na Bucintoro – historickou vyzdobenou loď, která o slavnostech symbolizovala republiku Serenissima – a stejně jako kdysi dóže se plaví v čele flotily gondol a jiných lodí ven z města k přístavu sv. Mikuláše, kde vhodí do moře zlatý prsten. Po jejich návratu se pořádá závod veslařů. Slavnost je provázená také velkými trhy ve městě.

Slavnosti gondol v Benátkách
Benátky a gondoly - to patří neodmyslitelně k sobě. Ačkoliv dneska gondoly představují předevšímluxusní taxíky pro turisty, v minulosti to byl vedle větších plavidel hlavní prostředek pro osobní dopravu i pro přepravu nákladu.
Protože republika na vodě potřeboval ze všeho nejvíc zdatné veslaře, závody a přehlídky gondoliérů mají skutečně staletou tradici. Poprvé jsou závody gondol doloženy ve 13. století a pravděpodobně se občas pořádaly i dříve. Současná benátská slavnost gondol - regata navazuje na velkou slavnost uspořádanou v roce 1489 na počest kyperské královny - vdovy, benátské rodačky Cateriny Cornarové, která se vzdala trůnu ve prospěch svého města. Po úpadku v první polovině 20. století byly slavné regaty znovu vzkříšeny a nyní je opět prožívá celéí město a přitahují davy turistů.
Pro turisty je lákavá především skvělá historická přehlídka na úvod. Na velkém kanále definují skvostná plavidla, v čele s reprezentativní lodí Bucintoro, symbolem Benátek. V průvodu se objevují historické postavy v čele s benátksým dóžetem. Jenom zde se smějí objevovat gondoly zdobené zlatem a jasnýmii barvami - dle nařízení ze 16. století musely být jinak všechny gondoly jednoduché a natřené černou barvou.
Poté následují závody. Plavci nyní už nepoužívají vlastní gondoly, ale bárky podobného typu, uzpůsobené lépe k rychlé jízdě: pupparin, caorlina, gondolino a mascareta, která se užívá tradičně k závodům ženských družstev.
Více informací v článku níže.