Vídeň, výstava Franz Joseph, Mikulov a víno Moravy (625-16)

Zajímavosti

Výstava František Josef
Ke stému výročí úmrtí císaře Františka Josefa se pořádá ve Vídni velká historická výstava. Císař František Josef, který vládl rakouské monarchii po celých 68 let, se stal jakýmsi symbolem starého mocnářství, rozsáhlého a nesourodého politického celku, který prošel za jeho vlády mnohými, často bouřlivými změnami, zatímco samotný panovník ztělesňoval neměnnost tradic a zásad habsburského rodu. S osobností Františka Josefa a dobou jeho vlády se tak pojí skutečně mnoho dojmů – „druhé rokoko“, vídeňské valčíky, secese, ale také boje v Itálii, bitva u Hradce Králové a drama první světové války, rozvoj techniky, věk páry i nástup automobilů a počátek letadel, vzestup vlastenectví i nacionalismu, dělnické hnutí, boje za autonomii či samostatnost jednotlivých zemí i za všeobecné rovné hlasovací právo, emancipace žen… Všeobecně známé je také jeho problematické manželství s krásnou a podovínskou císařovou Alžbětou Wittelsbašskou zvanou Sisi a tragická postava jejich syna, korunního prince Rudolfa.

Výstava se dělí na několik samostatných okruhů.
V Schönbrunnu (přízemní prostory) lze navštívit výstavu Člověk a panovník, která se zaměřuje na císařovu osobnost, jeho dětství a výchovu, životní dráhu, manželství a rodinu, a na jeho politickou činnost.
Do Muzea kočárů v Schönbrunnu (Kaiserliche Wagenburg) je umístěn okruh Reprezentace a skromnost s přehlídkou kočárů a šatstva; připomínají se zde především tři veliké slavnosti: císařova svatba, uherská korunovace a pohřeb.
V muzeu dvorského nábytku (Hofmobiliendepot) je umístěna část nazvaná Svátky a každodennost, která zachycuje jak císařovu osobní skromnost a vojensky strohý životní styl, tak okázalost a nádheru císařského dvora.
A konečně na loveckém zámečku Niederweiden, ležícím mimo Vídeň v blízkosti barokního zámku Hof, je výstava Lov a volný čas, věnovaná především císařově velké zálibě – lovu, a hlavním rakouským loveckým revírům, především oblasti Solné komory s letním císařským sídlem Bad Ischl.
http://www.franzjoseph2016.at/

Výstava "Od Chagalla po Maleviče" – ruská avantgarda
Ruská avantgarda patří k nejzajímavějším a nejvýznamnějším kapitolám umění 20. století. Díla četných ruských umělců počátku 20. století jsou dobře známa a vysoce oceňována, mnohá ale dlouhou dobu svět vůbec neznal. Na mimořádné vídeňské výstavě s podtitulem Od Chagalla po Maleviče lze obdivovat nápaditost a rozmanitost jejich tvorby a sledovat překotný rozvoje umění v Rusku mezi lety 1910-1920. Je zde vystaveno na 130 uměleckých děl tvůrců, jako jsou Marc Chagall, Natalja Gončarovová, Michail Larionov, Kazimír Malevič, Vasilij Kandinský. Odráží se v nich různé, často i protikladné umělecké a estetické cítění ideály, vzájemné vlivy i napětí mezi různými uměleckými směry a skupinami – vedle vývoje od primitivismu přes kubismus, futurismus po suprematismus lze sledovat paralelní rozvoj expresionismu i čiré abstrakce.

Výstava Formkunst – Moderna v rakouské monarchii. Od Klimta po Kupku
Výstava pojímá umění kolem roku 1900 jako základ, z něhož vyrůstají různé umělecké směry, mezi nimiž je jistá podobnost, i když to někdy není patrné na první pohled. Týká se to i tak výrazných směrů, jako je vídeňské umění Formkunst, český kubismus, tvorba Františka Kupky a vídeňský kinetismus. Důraz je proto kladen na společné kořeny a návaznost umění v tehdejší podunajské monarchii. V souvislosti s vývojem českého kubismu budou zastoupena také některá ranější díla francouzských kubistů Picassa a Braqua.

Poznámky

Lipicáni a španělská jezdecká škola
Proslulé plemeno bílých koní (hříbata se rodí tmavá, dospívající koně postupně vybělují) pochází ze starých španělských plemen, podobně jako jejich vzdálení příbuzní z Čech - kladrubáci. Jejich předky přivedli Habsburkové v 16. století do rakouských zemí. Plemeno bylo vyšlechtěno především v hřebčíně v Lipici (tehdy pod habsburskou vládou). Není bez zajímavosti, že hřebčín založil roku 1580 arcivévoda Karel Štýrský, nejmladší syn Ferdinanda I. a otec císaře a krále Ferdinanda II., tedy Habsburk, který jinak zůstává zcela ve stínu významnějších příslušníků svého rodu. Již dříve, roku 1572, však vznikla ve Vídni u císařského dvora Španělská jezdecká škola, dnes neodmyslitelně spojená právě s lipicány. Původně sloužila k výcviku mladých šlechticů v jízdě na koni a ze začátku se v ní používalo koní dovezených ze Španěl (odtud název).
Když se rozpadla habsburská monarchie, ztratila Vídeň hřebčín v Lipici. Po dlouholetých a složitých jednáních byl chov lipicánů na rakouské půdě přeložen do hřebčína v Piberu. Právě odtud pocházejí sněhobílí koně, kteří oslňují diváky z celého světa svými výkony na přehlídkách Španělské jezdecké školy. Chov bělostných koní nicméně pokračuje nerušeně i v původním hřebčíně v Lipici.

Vídeňské kavárny

V historickém centru Vídně se nachází na 800 kaváren. Kávová kultura má ve Vídni tradici již téměř 300 let. Rakušané se seznámili s kávou samozřejmě prostřednictvím Turků, kteří na ně v minulosti často útočili. Po obléhání Vídně roku 1683 prý prchající turecká armáda po sobě zanechala pytle kávových zrn a Vídeňané přišli exotickému nápoji na chuť. Ve skutečnosti je ovšem prodej kávy doložen až počátkem 18. století, jen nedlouho předtím, než arménský obchodník přivezl kávu i do Prahy. Vídeňské kavárny jsou ovšem mnohem mladší, jako první je označováno Café Mozart, které bylo otevřeno roku 1794.
Obyvatele Vídně navštěvují kavárny často a rádi. V mnohých panuje dosud kavárenské prostředí jako na počátku 20. století – lidé si sem chodí posedět, přečíst noviny, často tu prosedí odpoledne.
Ve vídeňských kavárnách dostanete:
Mokka, Schwarzer – černá káva
Brauner (hnědá káva) – káva s trochou mléka
Melange – do poloviny káva, do poloviny horké mléko
Goldener – zlatá káva
Milchkaffe – bílá káva
Türkischer Kaffe – turecká káva
Kapuziner, Franziskaner, Einspänner – káva se šlehačkou – vlastně nám známá „vídeňská káva“.
A různé druhy ochucené kávy – např. Maria Theresia s pomerančovým likérem…

Nejslavnější kavárny jsou například tyto:
Café Sacher – kavárna, kterou proslavil zejména vynikající Sachrův dort. Patří k ní zimní zahrada s výhledem budovu Opery
Café Museum – nachází se u kostela sv. Karla Boromejského a proslula zejména jako místo setkávání legendárních vídeňských umělců – malířů Klimta, Kokoschky, a také architektů Adolfa Loose a Otto Wagnera.
Café Hawelka – nachází se poměrně blízko dómu i Hofburgu. Jak naznačuje jméno, zakladatelem byl vídeňský Čech Leopold Havelka a zdejší specialitou jsou české povidlové buchty paní Havelkové. Tuto kavárnu navštívili např. Andy Warholl či Václav Havel.
Café Central- slavná kavárna, ve které míval na sklonku 19. století jednání i tehdejší poslanec na Říšské radě Tomáš Garrgiue Masaryk. Zaujme velmi elegantním interiérem.
Landtmann beim Burgtheater – největší vídeňská kavárna, založená roku 1873. Hosty zde byla spousta slavných osobnosti - Sigmund Freud, Paul McCartney z kapely Beatles, herečky Marlene Ditrichová a Romy Schneiderová anebo americká první dáma Hillary Clintonová.
Café Hofburg – vznešená kavárna v sousedství císařského sídla.
Café Demi - rovněž kavárna v sousedství Hofburgu. Cukrář Demi vyráběl pro císařovnu Alžbětu (Sissi) její oblíbené sladkosti, fialkové bonbóny.
Demel – další kavárna a cukrárna, která vyráběla lahůdky pro císařský dvůr, tradice 200 let. Krásný interiér, Sachrův dort i vynikající kremrole.
Café Bellaria – typická tradiční kavárna na Kärntnerstrasse, kde se už přes 150 let podávají výborné moučníky.